Consumer Health Informatics Lab

Výzkum digitálního zdraví pro člověka a společnost

Začátek

Aktuality

Načítání...

Zobrazit vše na Bluesky →

Consumer Health Informatics (CHI)

Co se skrývá za pojmem CHI?

Pojem CHI lze přeložit jako "informatika zaměřená na spotřebitelské aspekty zdravotnictví" nebo (volněji) jako "informatika zaměřená na pacienty a zdravý životní styl".

Jedná se o novou interdisciplinární oblast vědy a praxe, která se vynořila na rozhraní medicínské (zdravotnické) informatiky, biomedicínského inženýrství, elektrotechniky, informační vědy a v neposlední řadě i aplikované informatiky tak, jak je chápána ve středoevropském prostoru. Oblast se zaměřuje na níže uvedené klíčové aspekty, přičemž akcentuje potenciál informačních a komunikačních technologií (ICT):

  • Informační podpora zdravého životního stylu u zdravé, asymptomatické populace.
  • Informační podpora pacientů s diagnostikovaným onemocněním.
  • Pochopení informačních potřeb a očekávání výše uvedených skupin jako klíčových podílníků v doméně zdravotnictví a péče o zdraví.
  • Proměňující se vztah mezi pacientem a zdravotnickými profesionály v důsledku nových možností nabízených ICT.

Proč je tato oblast důležitá?

Stačí se vzpomenout na průběh pandemie onemocnění COVID-19 a snahy dobrovolníků (a později státu) o nasazení eRoušky jako klíčového prostředku ke zvládnutí pandemie. Ačkoliv šlo o snahu jistě chválihodnou, skončila z velké části fiaskem. Tvůrci této softwarové aplikace patrně nedocenili fakt, že o jejím úspěchu rozhodne především ochota koncových uživatelů (potenciálních pacientů) si danou aplikaci instalovat a aktivně používat. A ta byla moderována mnoha dalšími komplexními faktory, včetně psychosociálních.

Věříme, že informatici a "ajťáci" mohou učinit víc...

Snažíme se proto zkoumat problémy, které mohou pomoci při návrhu uživatelsky vstřícných a "sociálně kompatibilních" IT řešení pro pacienty a další skupiny koncových uživatelů.

Běžící projekty

ENCOURAGE-ME

Engaging Coaching Outreach for Resilience in the Age of Chronic Fatigue: Education, Management and Empowerment for Myalgic Encephalomyelitis/Chronic Fatigue Syndrome

Mezinárodní projekt zaměřený na vývoj komplexního modelu péče o pacienty s myalgickou encefalomyelitidou/syndromem chronické únavy (ME/CFS) a příbuznými onemocněními. Naší expertizou v projektu je oblast digitálního zdraví pro ME/CFS – konkrétně využití digitálních a AI nástrojů pro vzdálené zapojení pacientů, monitorování zdravotního stavu a rozvoj dovedností pro self-management.

Projekt zavádí model Digitally-assisted Health Coaching Pathway (DHCP), který propojuje fragmentované služby a podporuje integrovanou péči prostřednictvím personalizovaného a týmového koučinku. Projekt sdružuje partnery z Lotyšska (koordinátor: Riga Stradins University), Kanady (University of British Columbia), České republiky (VŠE Praha), Francie (Université Paris Est-Créteil) a Itálie (Institute for Microelectronics and Microsystems).

Mezinárodní projekt • THCS/Horizon Europe, grant č. 101095654 • Doba řešení: 36 měsíců (2026–2028) • Více informací (PDF)

Výzkum potenciálu velkých jazykových modelů pro podporu zdraví a psychické pohody

Projekt zkoumá potenciál velkých jazykových modelů (LLM) v oblasti digitálních zdravotních intervencí se zaměřením na podporu duševního zdraví a psychické pohody v neklinickém a samostatně řízeném kontextu. Zahrnuje přehled existujících aplikací pro duševní zdraví postavených na LLM, tvorbu datasetů, evaluaci personalizovaných doporučovacích systémů a návrh IT architektury pro personalizované zdravotní intervence.

Interní grantová soutěž FIS VŠE • Vědecký projekt • IGS 44/2025 • Doba řešení: 24 měsíců (2025–2026)

Aktivity

Naše aktivity jsou směrované především do následujících tří oblastí.

Výzkum a vývoj

V interdisciplinární oblasti mezi informatikou, společenskými vědami a zdravotnickými obory provádíme jak tradiční empirické výzkumné studie, tak výzkum orientovaný na návrh inovativních softwarových řešení (tzv. Design Science Research).

Pedagogika

Poznatky z našich studií i aktuální vědecké literatury uplatňujeme ve výuce na bakalářském i magisterském stupni, zejména v rámci programů Aplikovaná informatika, Informační systémy a technologie, Informační management; vedeme závěrečné práce a školíme doktorandy.

Konzultace

Formou konzultací i konkrétních technických činností (především vývoj a testování softwaru) jsme schopni pomoci s návrhem, realizací nebo evaluací nových služeb a softwarových řešení pro elektronické zdravotnictví.

Vybrané informační zdroje - akademické články

Demiris, G. (2016). Consumer Health Informatics: Past, Present, and Future of a Rapidly Evolving Domain. Yearbook of Medical Informatics, 25(S 01), S42-S47. Link

Eysenbach, G. (2000). Consumer Health Informatics. BMJ, 320(7251), 1713-1716. Link

Hickmann, E., Richter, P., & Schlieter, H. (2022). All Together Now – Patient Engagement, Patient Empowerment, and Associated Terms in Personal Healthcare. BMC Health Services Research, 22(1), 1-11. Link

Pandita, D. (2022). Consumer Health Informatics: Engaging and Empowering Patients and Families. In Clinical Informatics Study Guide (pp. 351-374). Springer, Cham. Link

Vybrané informační zdroje - weby

PatientEngagementHIT

Quantified Self

Digital Healthcare Research (Agency for Healthcare Research and Quality)

Der Digitale Patient / The Digital Patient (německy/anglicky)

Naše publikace

Švandová, K., & Smutný, Z. (2026). Barcode Medication Administration Technology and Minimisation of Workarounds and Deviations from Designed Processes: A Systematic Review and Extended Typology of Clinicians' Workarounds. Human Behavior and Emerging Technologies, 2026, Article 7527482. Link

Doležel, M., Větrovský, T., & Elavsky, S. (2026). A Preliminary Czech Version of mHealth App Usability Questionnaire (CZpre-MAUQ): Results from the First Translation Iteration and a Comparison with UEQ. Procedia Computer Science, 278, 1425–1434. Link

Doležel, M. (2025). Avoiding a Telemedicine Regional Battle – Lessons From Republic of Korea's Platform War for Czechia and Beyond. Journal of Korean Medical Science, 40(37), e290. Link

Doležel, M., & Lískovec, R. (2025). Reference and Solution Architecture for GenAI- and GIS-Enhanced Physical Activity Interventions: Towards Implementing the AI4Motion Platform. Journal of Medical Systems, 49, 150. Link

Oberschmidt, K., Grünloh, C., Doherty, K., Wolkorte, R., Saßmannshausen, S. M., Siering, L., Cajander, A., Dolezel, M., Lifvergren, S., & van Den Driesche, K. (2024). Stakeholder skill training in participatory health research: themes and topics for future research. In Ambient Assisted Living Italian Forum 2024. Link

Švandová, K., & Smutný, Z. (2024). Internet of Medical Things Security Frameworks for Risk Assessment and Management: A Scoping Review. Journal of Multidisciplinary Healthcare, 17, 2281–2301. Link

Dolezel, M., & Smutny, Z. (2023). Adoption of a COVID-19 Contact Tracing App by Czech Youth: Cross-Cultural Replication Study. JMIR Human Factors. 10:e45481. Link

Premanandan S., Ahmad A., Cajander Å., Ågerfalk P., Dolezel, M., van Gemert-Pijnen L. (2023). Designing a Mobile e-Coaching App for Immigrant Informal Caregivers: Qualitative Study Using the Persuasive System Design Model. JMIR MHealth UHealth. 11:e50038. Link

Doležel, M. (2022). Kongres Fóra evropských pacientů (EPF 2021): Pacienti a technologie jako klíčoví hybatelé digitalizace zdravotnictví. Časopis lékařů českých. 2021, roč. 160, č. 7–8, s. 329–331. Link

Doležel, M., & Cajander, Å. (2022). Towards Mapping of Information Technology-Induced Alterations in Online Physicians' Professional Identities: A Conceptual Framework and Empirical Illustrations from Sweden. In Scandinavian Conference on Health Informatics (pp. 69-76). Link

Oberschmidt, K., Grünloh, C., Doherty, K., Wolkorte, R., Saßmannshausen, S. M., Siering, L., Cajander, A., Dolezel, M., Lifvergren, S., & van Den Driesche, K. (2022). How To Train Your Stakeholders: Skill Training In Participatory Health Research. In Adjunct Proceedings of the 2022 Nordic Human-Computer Interaction Conference (pp. 1-4). Link

Doležel, M. (2021). Četnost a potenciál využití digitálního zdravotního sebe-sledování (self-tracking) ve věkové skupině mladých dospělých. Praktický lékař, 101(1), s. 48-51. Link

Doležel, M., & Smutny, Z. (2021). Usage of eHealth/mHealth services among young Czech adults and the impact of COVID-19: An explorative survey. International Journal of Environmental Research and Public Health, 18(13), 7147. Link

Vybrané diplomové práce našich studentů

Racek, J. Návrh a ověření mobilní aplikace implementující prvky gamifikace pro zlepšování adherence pacientů s diabetem 1. typu k léčbě [online]. Praha, 2023. Dostupné z: link. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. (Práce v roce 2023 získala cenu děkana FIS VŠE)

Davidík, D. Mobilní aplikace pro podporu praxe mindfulness: Dechová a meditační cvičení. Online. Diplomová práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 2024. Dostupné z: link (Práce v roce 2024 získala cenu děkana FIS VŠE)

Slavev, M. Mobilní aplikace pro podporu praxe mindfulness: Indikátory stresu a angažovanost uživatelů. Online. Diplomová práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 2024. Dostupné z: link

Pracovní materiály

Některé teze použité pro přípravu diskusního vstupu na konferenci DIGITÁLNÍ MEDICÍNA (NEJEN) PRO PACIENTY, 30. listopadu 2023, Akademie věd ČR. PDF.

Spolupráce

Katedra studií lidského pohybu, Ostravská univerzita.

Department of Information Technology, Uppsala University, Švédsko.

Často kladené otázky

  • Termín vznikl v anglo-americkém prostředí v roce 1993 a jeho počátky jsou spjaty s osobou Toma Fergusona (1943-2006, doktor medicíny, publicista a vizionář). Původně byla tato oblast definována jako "studium, vývoj a implementace počítačových a telekomunikačních aplikací a rozhraní navržených tak, aby je mohli používat spotřebitelé při péči o zdraví". To odpovídalo Fergusonově vizi predikující, že "Nová generace medicínských počítačových systémů bude sloužit pacientovi, nejen lékaři" (Demiris, 2006). Za jednoho z pokračovatelů myšlenkové školy Fergusona je považován Gunther Eysenbach, zakladatel Journal of Medical Internet Research.

  • Zdroj: Eysenbach, G. (2000).

    Zjednodušeně řečeno, u telemedicíny je kladen důraz na dálkové poskytování péče zdravotnickými profesionály, zatímco Consumer Health Informatics se soustřeďuje na potřeby laické populace v oblasti péče o zdraví. Telemedicína je součástí tzv. Provider-oriented medical informatics, tedy tradičně chápané medicínské informatiky. Z technologického pohledu však telemedicína i Consumer Health Informatics využívají prostředky označované jako eHealth a mHealth.

    Z hlediska oborových zvyklostí a akademické identity má Consumer Health Informatics značně multidisciplinární charakter (spolu)formovaný, vedle medicíny a informatiky, i ošetřovatelstvím, sociální prací, zdravotnickou psychologií atd.

    Consumer Health Informatics (CHI) je obecně považována za jednu z nejvíce dynamických součástí zdravotnické informatiky dneška.

  • Informace jsou značně roztroušené, ale dobrým odrazovým můstkem je zvláštní číslo Časopisu lékařů českých z roku 2021. Některé dílčí informace lze získat na stránkách Rady pacientů ministra zdravotnictví – Pracovní skupiny pro eHealth.

  • Obecně platí, že je vhodné kontaktovat akademického pracovníka z našeho týmu působícího na katedře, na níž studujete, a svůj záměr s ním probrat. Je rovněž důležité se zamyslet nad tím, zda uvažované téma závěrečné práce skutečně spadá do aplikované informatiky. Ačkoliv je u mnohých témat obtížné stanovit přesné oborové zařazení, téma by vždy mělo primárně řešit spotřebitelské aspekty informačních technologií v oblasti péče o zdraví, nikoliv například návrh kontinuálního sledování EKG na JIP v nemocnici (to je doménou jiných akademických oborů).

  • Doktorské studium v programu Aplikovaná informatika trvá standardně 4 roky (8 semestrů). Prezenční forma dle fakultních předpisů vyžaduje věnovat se výzkumu a studijním povinnostem 70 % pracovního času, tedy přibližně 3,5 dne týdně. Doktorské studium není pokračováním magisterského – předměty tvoří jen malou část studijních povinností a slouží především k tomu, aby doktorand získal metodologický a teoretický základ pro vlastní výzkum. Těžiště studia leží v samostatné vědecké práci, úzké spolupráci se školitelem a zapojení do výzkumných aktivit skupiny. Průběh studia je strukturován třemi kolokviemi, malou obhajobou a závěrečnou obhajobou disertační práce na konci 4. ročníku. Prezenční doktorandi mají dle zákona o vysokých školách garantován studijní příjem ve výši nejméně 1,2násobku minimální mzdy (aktuálně přibližně 25 000 Kč/měsíc). Naším cílem je, aby doktorandi měli možnost svůj příjem dále navýšit zapojením do výzkumných projektů skupiny.

  • Program vyžaduje celkem 4 předměty: jeden povinný (IT_910 Základy vědecké práce, standardní přednáškový kurz), dva povinně volitelné z nabídky informatických kateder a jeden volitelný dle dohody se školitelem – ostatní předměty probíhají převážně formou individuálních konzultací a samostudia. Ve skupině CHI doporučujeme jako volitelný předmět IT_911 Metody návrhového a kvalitativního výzkumu, protože výzkum v oblasti human-computer interaction kvalitativní přístupy běžně vyžaduje. Studentům se zájmem o společenský kontext technologií může být přínosný také SA_902 Sociální aspekty informačních technologií. Vzhledem k interdisciplinárnímu zaměření skupiny nevyžadujeme striktně informatické vzdělání – uchazeč se vzděláním v psychologii, antropologii nebo jiných společenských vědách může být plnohodnotným členem skupiny, pokud jeho výzkumné zájmy spadají pod zastřešující rámec Aplikované informatiky.

  • Očekáváme, že doktorand zahájí práci na prvním publikačním výstupu – typicky konferenčním příspěvku nebo rešeršním článku – již v průběhu 1. semestru, a do konce 2. semestru podal rukopis časopiseckého článku do recenzního řízení. Cílové časopisy zahrnují jak tituly zaměřené na digitální zdravotnictví (JMIR AI, Journal of Medical Systems), tak časopisy na pomezí psychologie a HCI jako Computers in Human Behavior (Elsevier) nebo Behaviour & Information Technology (Taylor & Francis). Do konce 3. semestru doktorand aktivně prezentuje na mezinárodní konferenci, do konce 2. ročníku absolvoval zahraniční stáž. Naší ambicí je, aby disertace měla podobu souboru publikací – ideálně 3 články v časopisech Q1/Q2 (WoS/Scopus), případně 2 časopisecké články doplněné příspěvkem na prestižní informatické konferenci s hodnocením CORE A*/A/B (mezinárodně uznávaný žebříček kvality konferencí v oblasti informatiky, srovnatelný s impaktovanými časopisy v jiných oborech).

Náš tým

Jsme týmem akademických pracovníků a studentů, kteří zkoumají potenciál informačních technologií ve zdravotnictví z pohledu koncových uživatelů. Lab CHI je součástí výzkumné skupiny Human-Centred Computing & Information Systems (HCCIS) na FIS VŠE. Jsme otevřeni spolupráci s lékařskými i nelékařskými zdravotnickými pracovníky, informatiky a dalšími experty z pracovišť v ČR i zahraničí. Průmyslovým partnerům nabízíme také spolupráci v rámci projektů aplikovaného výzkumu.

Ing. et Ing. Michal Doležel, Ph.D.

Vedoucí týmu | Akademický a výzkumný pracovník (KIT FIS VŠE, KSLP PdF OSU)

Vystudoval elektrotechniku, informatiku a biomedicínské inženýrství na FEKT VUT Brno (2004, titul Ing.) a získal doktorát z aplikované informatiky na VŠE v Praze (2017, titul Ph.D.). Absolvoval zahraniční stáže na University of Innsbruck (Rakousko) a Uppsala University (Švédsko). Spolupracuje s Radou pacientů ministra zdravotnictví – pracovní skupinou pro eHealth.

doc. Ing. Mgr. Zdeněk Smutný, Ph.D.

Docent (KSA FIS VŠE) | Výzkumný pracovník

Vystudoval informatiku a mediální studia. Habilitoval se v oboru aplikovaná informatika na VŠE v Praze (2021, jmenován docentem). Absolvoval zahraniční stáž na University of Ljubljana (Slovinsko). Jeho hlavní akademickou oblastí zájmu je sociální informatika, se kterou se prolíná i řada zdravotnicky orientovaných aspektů.

Ing. Kateřina Švandová

Doktorandka (KSA FIS VŠE)

Je doktorandkou programu Aplikovaná informatika. Její disertační výzkum se zaměřuje na oblast informační podpory zdravotnických zařízení, zejm. problematiku zajištění sledovatelnosti zdravotnických prostředků s využitím informačních technologií různými skupinami koncových uživatelů.

Ing. Martin Mátych

Doktorand (KIT FIS VŠE)

Absolvoval obor Biomedicínské inženýrství a Bioinformatika na FEKT VUT v Brně, kde se již v průběhu studia věnoval využití strojového učení pro medicínské aplikace. Jako doktorand na VŠE zkoumá potenciál jazykových modelů a nositelné elektroniky v oblasti digitálního zdraví. Dále spolupracuje s výzkumným týmem v rámci ICRC Fakultní nemocnice u sv. Anny na identifikaci nových biomarkerů pro stratifikaci rizik pacientů.

Kontakt

Tým působí převážně na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze.

Tým CHI

nám. W. Churchilla 1938/4
Praha 3 - Žižkov, 130 67

michal.dolezel () vse.cz

+420 224 09 5476